Již dlouho pozoruji v různých skupinách diskuze nad rodinými či vztahovými problémy. Sleduji na co se kdo ptá a jak mu druzí odpovídají. Identifikoval jsem 3 nejrozšířenější modely odpovědí, které zrcadlí 3 přístupy k situaci a k životu obecně:
Je to útok.
To je život, musíš se s tím naučit žít.
Vyřeš příčinu, vyřešíš svůj problém.
3 PŘÍSTUPY PŘEDSTAVUJÍ 3 KVALITY ŽIVOTNÍHO PŘÍBĚHU. PODÍVÁME SE NA JEJICH PERSPEKTIVY A PROZKOUMÁME JE.
Abychom se v tom lépe orientovali, nakreslíme si zjednodušený obrázek naší situace, který vychází z životního díla C.G.Junga. Člověka si představíme jako ledovec, který plave v širém moři společného vědomí. Ta část nad hladinou je ta, kterou si plně uvědomuje, vědomá část. Část pod hladinou je ta o které tuší, že existuje, ale plně si ji neuvědomuje, podvědomá část. Človek je schopen sám odhalit jen mizivou část tohoto tak silného vlivu podvědomí. Když mluvíme o své situaci, popisujeme ji tak, jak ji sami vědomě vnímáme. Popisujeme naše chování z vědomé části nad hladinou. Naši MEZERU v našem spokojeném stavu bytí. Místo, kde ztrácíme naši sílu, náš vnitřní klid. Každá taková mezera má vždy svou PŘÍČINU v našem podvědomí.
Všimněte si, že část pod hladinou je významně větší, než část nad hladinou. Znamená to, že naše podvědomí má na naše chování mnohem větší vliv, než si většina z nás uvědomuje.
Jako příklad si vezmeme post, se kterým jsem se setkal v jednom fóru. Podíváme se na něj ze 4 různých pohledů a prozkoumáme je. Předem upozorňuji, že řešíme perspektivu pohledu a věci zjednodušujeme, abychom je mohli prozkoumat a zhodnotit.
Hrdinkou postu byla mladá žena, která popisovala situaci v práci se svým starším šéfem slovy:
"Vždycky, když se na mne zlobí, tak se celá rozklepu a nedokážu smysluplně reagovat. Ještě půl hodiny po tom se celá klepu a někdy na to myslím před spaním, co bude zase zítra. Mám strach jít do práce. Dá se s tím něco dělat?"
1. Je to útok
Citace odpovědí:
"Je to útok a šéf využívá své nadřazenosti. Jestli chceš výplatu, musíš to vydržet."
"Hnus, stěžovala bych si jeho nadřízenému"
Takhle podobně vypadá celá řada odpovědí, které spojuje pocit útoku v kombinaci se dvěma přístupy k řešení. Obrana a nebo to prostě vydržet.
Je to perspektiva oběti, která trpí. Ať již jako unavený celoživotní bojovník a nebo oběť, která nemůže nic dělat. Musí ten život prostě vydržet. Je to velmi náročný život, který v mnoha případech vede ke chronickým nemocem. Je to život v napětí, ve strachu.
Moje hodnocení 👎
Z pohledu našeho ledovce tato rada řeší MEZERU. Nevede k příčinám, navádí reagovat jedním či druhým způsobem. Aktivně - útok nebo pasivně - vydržet.
Rozhodně nedoporučuji. Během těch let jsem nepotkal příběh, který v tomto nastavení skončil dobře.
2. To je život, musíš se s tím naučit žít
Citace odpovědí:
"To se ti bude stávat furt. Já jsem začala s jogou a od té doby je to lepší. Takovéhle situace mne už nevykolejí."
"Já se chodím otužovat s partou kamárádů a to mi pomáhá. Občas si něco zacvičím, uvolním se a ten život lépe zvládám."
"Já si odříkávám mantru vždy před rozhovorem a i během něho. Večer před spaním si zapálím vonou svíčku a přeji všem dobré. Pomáhá mi to tyhle situace zvládat. Doporučuji."
Tenhle model reakce je asi ten nejrozšířenější ze všech. Má různé obsahy, ale jeho základem je stále oběť, která se však umí efektivně vypořádat s napětím, které tento způsob života přináší.
Je to perspektiva oběti, která tu váhu života zvládá. Najde si svou berličku, díky kterému jde životem kupředu. Životní příběh je jako vlnění. Někdy je více štěstí, někdy je více napětí.
Moje hodnocení
Z pohledu našeho ledovce tento model řeší vliv MEZERY na kvalitu našeho prožívání. Obsahuje různé typy návodu, jak se vypořádat se vzniklým napětím. Jak jej stabilizovat a udržet pod kontrolou.
👎 Je to pořád oběť. Potenciál ke změně je zde malý, i přesto umožňuje prožívat život zdravěji a ve větší pohodě. Je to jako "zdravý" prášek, který si vezmeme na naši emoční dynamiku způsobenou naší nízkou sebehodnotou.
👍 Je to výborný začátek, který vám přinese odpočinek a možnost situaci pozorovat více objektivně, než v čistě osobně-vztahovačném módu. Důležité je neztotožnit se zcela s návodem a pořád mít na paměti, že to je nástroj, který vám pomáhá získat prostor.
Tedy doporučuji pro zvládání napětí a následně získaný prostor využít pro sebe. Podívat se na věci z nadhledu a otevřít si cestu pro svobodný a naplněný život.
3. Vyřeš příčinu, vyřešíš svůj problém
Citace odpovědí:
"To je jasný, potřebuješ si vyřešit vztah s otcem."
"A zkoušela jsi s ním o tom mluvit? Já bych ho požádala, aby to nedělal."
"Já jsem byl na holotropním dýchání a v minulém životě mne otec utloukl holí. Pak jsem byl na regresní terapii a podařilo se mi to vyřešit. Doporučuju."
Tyhle odpovědi nacházím většinou ve specializovaných skupinách, takže je zatím nepovažuji za zcela běžně rozšířené. Stejně jako předešlé návody mají různé obsahy a koncepce, se kterými pracují. Spojuje je však jedna velmi hodnotná věc. Jdou k jádru pudla a místo jedné mezery cílí na PŘÍČINU. Hledají odpovědi různě hluboko pod hladinou.
Je to perspektiva změny, která řeší příčiny a MEZERY ze života odstraňuje. Je to perspektiva tvůrce vlastního příběhu, který má odvahu mít život takový, jaký jej chce mít.
Moje hodnocení
Z pohledu našeho ledovce tento přístup řeší PŘÍČINU. Většinou jedna příčina má za následek několik mezer, tedy je to přístup efektivní. Rozhodně je to přístup náročný a v našem prostoru se objevuje nespočet koncepcí, do kterých je zarámován. Je dobré být patřičně ostražitý a držet se vlastních zkušeností, bez přejímání různých koncepčních vzorů.
👎 Obsahuje mnoho různých koncepcí a pohledů na vznik příčin a jejich zkoumání. Je těžké si najít tu pravou a udržet si svou vlastní svobodu pohledu, aniž bychom si ji nechali zkreslit nějakou pojmovou strukturou.
👍 Je to jediná cesta, která vám umožňuje vzít život do svých vlastních rukou a postavit se do role tvůrce. Vnímat život z této perspektivy a v tomto smyslu konat.
Rozhodně doporučuji tuto perspektivu. Pevně stůjte za svou vlastní zkušeností a mějte na paměti, že se stále jedná o nástroje, které vám pomáhají žít svobodný život, postavený na vlastní sebehodnotě.
Na závěr
Když pozoruji svůj vlastní životní příběh, v různém období a v různých situacích používám v podstatě všechny tři uvedené varianty. Jedna z věcí, které jsem se naučil je být si toho vědom. Ve kterých částech svého životního příběhu prožívám perspektivu oběti a kde používám perspektivu tvůrce. Díky tomu jsem vlastně stále v roli tvůrce a vím, kde mám ještě ony pomyslné MEZERY, které mi berou moji životní sílu a elán.
Když se začnete soustředit na příčiny, máte šanci věci změnit. Když je změníte, vítězíte!
Tedy buďte si vědomi, kterou perspektivu používáte a sledujte své nejčastější návyky. Vytvoříte si tím prostor pro změnu. Skončím mým oblíbeným citátem Jana Amose Komenského a všem přeji, aby našli odvahu jej naplnit.
"Člověk je svobodná bytost, která v nekonečnu nekonečna sama sebe tvoří."