Rovnováha a stabilita. Přirozená součást zdraví a vitality!
Co to vlastně je rovnováha a stabilita. Jak se k ní dostat?
Co si pod pojmem osobní rovnováha a stabilita představit?
Podíváme se na stabilitu a rovnováhu z pohledu nás samých. Z pohledu našeho životního příběhu.
Nejdříve definice pojmu. Rovnováha je, již z podstaty slova, moment kdy se nacházíme v bodě vyrovnanosti. Nepřepadáváme ani na jednu ani na druhou stranu. Jsme klidní, vnější vlivy se dějí, vnímáme je, ale naše rovnováha zůstává neohrožena. Stabilita znamená, že jsme v tomto bodě rovnováhy schopni setrvávat, naše rovnováha je pevná. Asi si říkáte. To přece ví každý! To je nedosažitelný ideál!
Ano, do jisté míry to tak je. Ale vždy je dobré vědět k čemu mířím, čeho chci dosáhnout. Ne proto, že musíme dojít k ideálu, ale protože máme vytyčený azimut. Je důležité si uvědomit, že jsme byly vychováni k tomu, aby jsme měli rádi ideály. Ideály jsou nám předkládány na každém kroku, ať už ideál krásné postavy nebo ideál správného rodiče či ideál dokonalého člověka. Od narození si vytváříme mnoho ideálů - matky, otce, muže, ženy... Bohužel valná většina těchto ideálů vůbec není v souladu s námi samotnými. Uvědomme si, že pokud se snažíme naplnit nějaký ideál, který není s námi v souladu, sami sebe vychylujeme z rovnováhy. Proto je důležité si vytvořit "ideál" co nejvíce kompatibilní s námi samými. Jednou z jednoduchých možností je neuzavírat ho konkrétními představami, ale nechat ho otevřený a definovaný pocitem. V našem případě jsme ho definovali jako ROVNOVÁHA A STABILITA.
Jsou dvě možnosti, jak se dostat k rovnováze a stabilitě.
První způsob: Vytvářet obranu proti vlivům, které nás vychylují ze stability.
V tomto případě máme pozornost otočenou směrem ven, naše opatření jsou směřovány směrem k daným okolnostem. V tomto případě musíme vytvářet jakési zdi a hradby mezi námi, lidmi a okolnostmi, které nás vychylují z rovnováhy. Tento způsob nás stojí relativně hodně energie.
Druhý způsob: Poznat vnitřní emoční a mentální procesy. Stabilita je tak vnitřní stav a přichází jako přirozený stav.
V tomto případě máme pozornost otočenou směrem dovnitř, nejsou třeba žádná opatření. V tomto případě plnohodnotně vnímáme sebe i okolnosti, případné "útoky" na naši stabilitu námi procházejí a nedotýkají se nás. Tento způsob nás stojí málo energie a zbývá nám energie pro další činnosti a naplnění našeho života.
Kdy jaký způsob použít?
V prvním případě, kdy vytváříme obranu proti vlivům, které nás vychylují ze stability, Používáme techniky, které nás učí jak se vyrovnat s danou situací. Dá se říci, že nás učí jak to vydržet. Také nás učí jak si udělat prostor pro sebe a jak zpracovat emoce s danou situací spojené. Učí nás jak najít uvolnění mimo danou situaci. Tento způsob je výborný jako první krok, je výborný pro získání prostoru, načerpání energie a jako příprava pro druhý krok, poznat vnitřní emoční a mentální procesy.
Tento způsob má však své riziko! Pokud bychom zůstali pouze u tohoto způsobu, hrozí, že zůstaneme v pasivní roli a že budeme pro udržení stabilní a vyrovnané polohy potřebovat velké množství energie. Hrozí, že budeme muset každou emočně a mentálně náročnou situaci znovu a znovu zpracovávat a také hrozí, že se vzdálíme od dané reality, protože více a více času budeme prožívat v té druhé realitě, kde je nám dobře a cítíme se vyrovnaně a stabilně.
Přes tato rizika jsou všechny techniky, které nás vedou k momentům, kde zažíváme odpočinek, relaxaci, rovnováhu a stabilitu výborným začátkem. Pokud takové momenty zažíváme, získáváme touhu, aby takového času v našem životě bylo čím dál více.
Ve druhém případě, kdy poznáváme vnitřní emoční a mentální procesy, používáme techniky, které nás vedou k tomu, že jsme tvůrci dané situace. To znamená, že atributy rovnováhy a stability se stávají součástí běžného a každodenního života. Tyto techniky nás vedou k pozorování našeho vnitřního stavu a jeho odrazu v našem životě a v daných situacích. Vedou nás k vnitřním změnám, jehož přirozeným důsledkem je vitalita, rovnováha a stabilita. Oproti prvnímu případu nevytváříme samostatné prostředí, kde se cítíme dobře, ale jsme tvůrci daných situací a postupně je měníme. Jsme schopni o daných situacích mluvit nejen z perspektivy " toho co se nám stalo", ale i z perspektivy nás samých, co se děje uvnitř nás, k čemu nás situace vyzývají a co v nás rozhýbávají či otevírají.
Výhodou tohoto způsobu je malá energetická zátěž a významná stabilita. Vše pramení z toho, že pokud změníme naše vnitřní nastavení u jedné ze situací další podobné situace, které pramení ze stejného zdroje, se změní přirozeně. Situace a jí podobné jsou přenastaveny a již na nás nemají vliv. Zažíváme "kouzlo", věci kolem nás se mění "samy".
Závěrem
Je důležité si uvědomit, že všechny způsoby mají svůj čas a své místo. Uvědomme si, že jsme jedineční a potřebujeme svůj vlastní styl. Někdo preferuje to jiný ono. Důležité je, najít svou vlastní cestu, důležitá je zkušenost. Nebojme se zkušenosti, vydejme se na cestu zdraví, vitality, rovnováhy a stability či čehokoliv jiného, po čem toužíme!
V dalších dílech tématu STABILITA A ROVNOVÁHA. NÁDHERNÝ IDEÁL NEBO PŘIROZENÁ SOUČÁST ŽIVOTA se budeme zaobírat jak prvním tak druhým způsobem práce se stabilitou a rovnováhou. Podíváme se na to, jaký mají stabilita a rovnováha vliv na naše zdravý a imunitu. A zamyslíme se nad tím, kdy a kde můžeme jednotlivé techniky použít ve svém životě.