Sleduji kolem sebe, jak se množí nespočet ověřených metod, které vám zajistí váš úspěch. Jeden radí soustředit se na své silné stránky, druhý preferuje pozitivní myšlení a třetí všechno staví na finančí motivaci, tvrdé práci a silné vůli. Ti odvážní sahají do esoterických praktik a různých náboženských systémů.
Rozvoj celého spektra svého životního příběhu
Ve finále je jedno, jakou ideologii si vybereme, každému z nás vyhovuje jiný přístup. Jestli svůj osobní rozvoj vnímáme jako doplnění svého profesního vzdělávání, tento přístup je rozhodně dostačující. Pokud však chceme dosáhnout rozvoje celého spektra svého životního příběhu, je potřeba celou věc postavit na silném rozvoji svého vnímání a dosáhnout vysoké úrovně svého sebeuvědomění.
Je to jako u truhláře. Vezme kus dřeva a díky času a řemeslu z něj dokáže vytvořit krásnou funkční věc. Židli, stůl či nádhernou zdobenou hůl. Každá taková věc je užitečná, krásná a obsahuje v sobě podstatu zvoleného dřeva. Na něco se hodí tvrdé dřevo, někam naopak měkké apod. Pokud se však kus dřeva rozhodne, že se chce opřít o svoji podstatu, musí se zastavit a zvědomit se. Odhalit, že je vlastně bývalou částí stromu.
Čím hlouběji hledá ve své podstatě, tím větší rozměr odhaluje. Zjistí, že strom byl součástí lesa, že les je součástí přírody, že příroda je součástí Země atd. Ve finále se může rozhodnout, že chce vlastně být úplně něčím jiným, než chtěl být na začátku. A vznikne třeba krásný a užitečný hoblík, který opracovává jiné kusy dřeva.
Rozvoj vnímání sama sebe
Pokud chceme hledat strom v sobě a poodhalit podstatu nás samých efektivně a bez očekávání, je dobré se opřít o efektivní nástroje. Nástroje, které se soustředí na rozvoj našeho vnímání bez souvisejících ideologických návodů. Zároveň je důležité, aby nabízely dostatečnou bezpečnost a svobodu opuštění procesu bez disrupce životního příběhu.
My doporučujeme začít s technikami, které nám spojují naši představu o nás samých s naším osobním podvědomím a skutečností. Zrcadlení těchto dvou protilehlých částí naší osobnosti je výborným začátkem, který nám otevírá možnost vyrazit na cestu k vlastnímu sebeuvědomění, která je svobodná a není vykolíkovaná ukazateli „správně“ či „špatně“.
Zároveň tyto techniky máme pod vědomou kontrolou, tedy pustíme se pouze tak daleko či tak hluboko, jak si sami zvolíme a jak nám naše aktuální odvaha dovolí. Naše zkušenosti ukazují, že pravidlená práce s těmito nástroji zvyšuje naši odvahu a přináší kvalitativní zlepšení v širokém spektru našeho životního příběhu.
Jak se dostat skutečně hluboko?
Pokud nám nestačí zjistit, jaký jsme strom a kde jsme vyrůstali. Je potřeba sebrat odvahu a pustit se do intenzivních technik práce s vědomím, které nás bezpečně vezmou na horizonty našeho vnímání. Právě tam se uvolňuje naše interpretační struktura našich představ o sobě samých a dostává se k možnosti, že zahlédneme fragmenty lesa, ze kterého pocházíme.
Velkou studnicí těchto technik je studium života přírodních národů, které tyto techniky aktivně využívaly při řešení svých životních otázek a při léčbě svých nemocí. Je však velmi důležité přistupovat k nim s otevřenou myslí a najít si průvodce, který je očistil od souvisejíích esoterických, náboženských či pohanských systémů.
Cestu do hloubky vašeho vědomí je důležité absolvovat svobodně.
V rámci našich seminářů používáme potní chýši. Zvolili jsme ji právě díky její bezpečnosti a jejímu hojnému rozšíření mezi různými národy v různých časových intervalech na různých místech planety. Používají ji indiáni v Jižní i v Severní Americe, používali ji Keltové a archeologické vykopávky dokonce potvrzují, že ji používali i naši slovanští předkové.
Prakticky jsme studovali její používání původními indiány Mexika a nakonec jsme vytvořili potní chýši vlastní konstrukce, která nám umožňuje zažívat její působení v poměrně dobrém pohodlí.
Dá se jít ještě dál?
Rozhodně ano. Člověk je komplexní bytost, která v sobě obsahuje mnohá tajemství, kterých lze dosáhnout, a naše vědomí je jako moře, ve kterém se dá plavat různými směry i do různých hloubek. Je to však cesta dlouhá a rok života zde není pojem, o kterém by stálo mluvit.
Ale to je zase na jiný článek. Rozloučím se slovy Jana Amose Komenského, který patří mezi osobnosti, které mne velmi inspirovaly. Tyto slova jsou jeho definicí člověka, která v sobě má moudrost horizontu našeho vnímání. Podle mne tam minimálně nahlédl.
„Člověk je svobodná bytost, která v nekonečnu nekonečna sama sebe tvoří.“