Žijeme v bodu obratu!? Část 2. Mechanistické paradigma

Přibližně od 5. století př. n. l. se v myšlení západní civilizace začíná postupně objevovat tzv. mechanistický světonázor. V této době atomisté stvořili koncept pasivní nedělitelné částice, jež představuje základ veškeré hmoty. Tento obraz skutečnosti se pak dále stal základem pro dualismus mezi hmotou a myšlením, mezi tělem a duší.


Definitivní přechod západní civilizace na mechanistické paradigma proběhl v 15. - 18. stol, kdy G. Galilei, F. Bacon, R. Descartes, I. Newton ad. položili základy pro moderní vědu. Vznikl tak pohled na svět, který klade důraz na kvantifikovatelné a měřitelné vlastnosti reality a obsahuje přesvědčení, že materiální svět může být popsán objektivně bez ohledu na lidského pozorovatele. Svět je zde vnímán jako obrovský hodinový stroj fungující podle Newtonových pohybových zákonů a chovající se naprosto deterministicky.

Co se na první pohled jeví jako krátký exkurz do vývoje vědeckého myšlení je na straně druhé popis procesu, kdy západní civilizace vložila naprostou důvěru v pravdivost

vědeckého poznání a v racionální analýzu

skutečnosti. Na základě těchto přesvědčení začala následně vznikat moderní společnost a její instituce. To, že jsme svět začali rozebírat na součástky a redukovat na objektivně měřitelné vlastnosti v rámci jednotlivých vědních oborů a získané informace předávat dalším generacím v rámci školních předmětů, je výsledek určitého myšlenkového proudu doby osvícenství. To že jsme začali léčit jednotlivé části lidského těla, bez tendence přihlédnout k širším souvislostem fungování lidského organismu jako celku, není univerzálně platný postup, nýbrž výsledek myšlenky, že i lidské tělo je v podstatě stroj, který můžeme opravovat podobně jako automobil. Emocionalitu a lidské prožívání jsme se naučili odsouvat na druhou kolej a vyhradili jsme jim místo pouze v soukromém životě, zábavním průmyslu a v případě, že nám začnou narušovat schopnost chovat se racionálně, vytvořili jsme instituce a mechanismy, jak nás těchto „příznaků“ zbavit, často bez uvědomění si širších souvislostí, kde vlastně byla příčina.

Otázkou zůstává zda racionalita a moudrost nejsou tak trochu dvě odlišné věci. Zda jsme skutečně pouze rozumem, který dnes ovládáme takřka dokonale, schopni řešit tak složité a komplexní situace, které dnešní doba žádá. A nebo je třeba na to jít jinak?

Použitá literatura:

Capra, F., 2002: Bod obratu. DharmaGaia a Maťa, Praha.

Capra, F., 2003: Tao fyziky. DharmaGaia a Maťa, Praha.

Grof, S., 2007: Nové perspektivy v psychiatrii a psychologii. Moraviapress, Praha.

Grof, S., 1992: Za hranice mozku. GMMA89, Praha.

Sheldrake, R., 1994: Tao přírody. GARDENIA Publisher, Bratislava.

Skolimowski, H., 2001: Účastná mysl. Mladá fronta, Praha.

45 zobrazení
  • Grey Facebook Icon

ONSENDO CLUB

Jsme spolek ochránců přírody, kteří se zabývají osobním sebeuvědomováním a obnovováním vztahu člověka k přírodě.

ONSENDO je nauka, která vychází z dávných tradic a obsahuje techniky a návody, jak zvýšit svoje schopnosti vnímání a osobní integrity. Pracuje s metodologií MindSnapshot a navazuje na poznání japonského systému lesního léčení a relaxace Šinrin Joku.

CHCETE SE NA NĚCO ZEPTAT?

MÁTE ZÁJEM O REALIZACI KURZU VE VAŠEM BYDLIŠTI?

Zavolejte nebo napište!

PŘÍMÝ KONTAKT:

Alena Nekovářová

Zakladatelka ONSENDO

M: +420723925747

© 2020 ONSENDO 

ADRESA:

Velká Rovná 1

395 01 Pacov